Ahoj,

Jmenuji se Michal Šubr a mojí největší radostí v životě je aerobik. Narodil jsem se 5.2.1979 v Kladně, kde jsem žil 10 let. Již od ranného dětství jsem se zajímal o tanec a pohyb. V pěti letech jsem byl přihlášen do baletní přípravky a do tanečního kroužku Jacks. Už po třech letech se vědělo, že ze mě další Harapes nebude, ale láska k tanci mi zůstala.

Po té co jsem se odstěhoval v deseti letech do Litoměřic, jsem dlouho nic nedělal a spokojeně jsem „kynul“ při knížkách a televizi. Vše se změnilo až mým nástupem do tanečních a hned při první hodině mě oslovila moje budoucí velká učitelka paní Plšková, která mi nabídla tancovat v jejím tanečním klubu TAPOS Litoměřice. Podle mého byla ráda za každého kluka který jen trochu slyšel hudbu, ale já jsem byl její nabídkou nadšen. A tak po jedné dobře vydařené otáčce ve valčíku začala moje taneční kariéra. Za tu dobu jsem vystřídal spoustu partnerek na které rád vzpomínám, až jsem dostal tu nejlepší, která mi nejvíce vyhovovala -Martina Končická. A to byla prostě baba. Vyhráli jsme spoustu soutěží v České republice. Ale jak to v životě chodí, nic netrvá věčně, partnerka odešla za láskou svého srdce, opustila mě a já už nechtěl začínat s někým novým. Ale v té době už jsem začínal navštěvovat lekce aerobiku a kde jinde než na Kladně, kam mě zavála škola a můj bratr mě dohnal ke své kamarádce Martině, která cvičila ve Fit Klub Kladno. V té době jsem vážil 92 kilo a aerobik mě nadchl tak, že jsem začal chodit cvičit několikrát týdně. Aerobik se stal mým životem a kila šla rychle dolů, až se ručička váhy zastavila na 67 kilech. Na jedné hodině mě uviděla „paní šéfová“ Dana Urbářová a v té chvíli se mi opět měnil život, řekla mi jestli nechci předcvičovat u ní v Profi studiu a já jsem byl nadšený, protože jsem tajně o tom snil. Téhle ztřeštěné holce vděčím za vše co umím.

Školu na Kladně jsem dodělal a aerobik mě zavál do Prahy do největšího, a pro mě pořád nejlepšího fitcentra v Praze Factory Pro k mému velkému vzoru Vaškovi Krejčíkovi. Vždy jsem chtěl cvičit a dávat radost lidem jako on. Měl jsem štěstí, že dal šanci neznámu klukovi cvičit s nejlepšími cvičiteli v republice. Začátky byly hodně těžké ale ani nevím jak se to stalo, ale hodiny začaly být plné a já jsme se stále víc usmíval, protože jsem byl šťastný, že aspoň trochu přináším radost lidem a odvádím jejich pozornost od každodenních starostí. Chci aby měli radost z pohybu, odcházeli z hodin příjemně unavení a s úsměvem na tváři. Mé hodiny navštěvuje velká škála klientek od mladých krásných holek přes manažerky velkých podniků, dámy v nejlepších letech až po 70 leté úžasné dámy. Samozřejmě chodí i muži za což mají můj velký obdiv. Svým klientům říkám, že vše dělají pro sebe, že oni nechtějí být prostorově výrazní, protože nikdo není tlustý a že musejí mít radost z pohybu. Nikdo učený z nebe nespadl, všichni se musejí učit a úkolem instruktora je lidi učit, motivovat, pomáhat jim. Hodina není jen o tom přijít si jen zacvičit a pak hned utéct. Instruktor musí mít kontakt se svými klienty. Mám rád lidi a rád jim naslouchám a i se jim snažím dávat radost a doufám,že se mi to daří. Nejraději mám tzv. Dance aerobik, kde si myslím že dělám to co umím a co je blízké mému srdci, mám rád melodickou hudbu a české písničky, které rád dávám jako bonbónek a mají vždy největší úspěch. A proto neváhejte a přijďte si zacvičit a udělat pro svoje tělo,mysl a hlavně pro sebe maximum. V současné době běži na Čt 1 50 dílný seríál Buď fit s čt kde dále cvíčí Jana Havrdová, Olina Šípková, Jitka Hrabíková, Václav Krejčík, Vladimír Valouch. Tento seriál běží každou středu a pátek v 17.20 na Čt 1 ve středu je to aerobik a v pátek je to posilovací cvičení. Cvičení je velmi jednoduché a zvládnou ho všichni. Takže buďte fit a všichni s námi cvičte.

Na hodiny plné tance, pohybu a radosti vás zve váš instruktor Michal !!

 

Životopis jsem ukončil někdy v roce 2004 od té doby se toho určitě moc změnilo. Začínám pokračování v roce 2006 (květen). Nenatočil jsem druhou sérii Buď fit s Čt. Byly to pro mě dost nepochopitelné důvody (peníze, zkušenosti, neoblíbenost atd.) Určitě jsem nezahořknul, jsem rád, že jediný, kdo se mě zastal, byla Jana Havrdová, která mi i nadále pomáhala. Ukončil jsem svoji spolupráci s fitcentrem FANatic, bylo několik důvodů (špatná aparatura, nefungující mikroport) a stále se nemohla rozběhnout hodina (nedostatek klientů) víte,,,,,, že cvičím stejně rád pro jednoho jako pro sto (ale při sto je lepší atmosféra). Hlavní důvod je ale to, že jsem se stal VIP instruktorem Factory Pro a já si uvědomil, kde je moje místo, kde mi dali příležitost cvičit a kde jsou moje nejoblíbenější holky a kluci. Mám to tady rád od relaxace přes recepci až po aerobikové sály. Samozřejmě přišly i nabídky z jiných nových fitcenter, ale není to můj šálek kávy - byl bych neustále v napětí. Factory je už taková má rodina. Chodím sem minimálně o půl hodiny dříve abych si popovídal s lidmi, kteří přichází na mé hodiny. Rozšířil se mi počet hodin a byl jsem moc rád, že se rychle uchytily. Cvičím čím dál raději. Factory prošlo velkým vývojem, přibyly nové sály, cardio zóna atd.

Dalším velkým vývojem prošla moje spolupráce s cestovní kanceláří Capro. Jezdil jsem dříve tak jednou za půl roku na víkend a v dnešní době musím jednou za dva měsíce jet cvičební víkend a letos (2006) mi přibyly 3 zahraniční zájezdy: Egypt (ten už proběhl, byl úžasný a bezkonkurenční, co se týče jídla), Bulharsko (červen), a potřetí pojedu Chorvatsko (červenec). Jsem hrozně rád, že jezdí tolik lidí, dokáže mi to udělat velikou radost, a ty zájezdy mě vždy dokážou dodat další energii a chuť do cvičení.

Prodělal jsem několik zranění, ale vždy svou vlastní vinou a do dnes mi vypadává koleno. Teď nemohu ale přestat cvičit a jít na operaci a proto mám na noze bandáž. Potkal jsem spoustu nových známých a seznámil jsem se s nejlepším člověkem pod sluncem (kamarádka).

Největší změna ale nastala, když jsem ke konci dubna dostal 6ti týdenní štěně Yorkšírského teriéra. Dal jsem jí jméno Chika a stala se kromě mé 6ti leté lásky životní, láskou zvířecí (prostě nikdy nemá špatnou náladu a hlavně nic neřeší). Dělá mi společnost, když mi je smutno, když mi je zle nebo když mám všeho dost. Zúčastnil jsem se za tu dobu několika pořadů na Primě (Balírna, Můžu u Vás přespat) poskytl několik rozhovorů pro rádio a časopisy. Ale na nějakou zásadní nabídku ještě čekám. Ještě jsem si asi dostatečně nezasloužil dostat velkou příležitost, ale já si nestěžuji. Dělám vše pro svoje holky a kluky, kteří na mě chodí cvičit a dělám to s láskou. Cvičení je můj život, moje radost a za tu dobu se to stále zlepšuje, snažím se na sobě pracovat.

Několik věcí na závěr, oblékám se do značky Nike (opravdu je na cvičení ze všech nejlepší) a mám několik nesplněných přání (být trochu známější, mít svoje tour, dvd, pořad v televizi, být na 100% zdravý a šťastný atd.), ale vše nejde splnit. Opravdu nejlepší je, že se věnuji svému koníčku, který je i mou prací. A dalšího pokračování se dočkáte, až zase zestárnu.

Váš Michal